V australských hospodách panuje takový hezký zvyk. Říká se mu ‚Bring your own‘ (BYO), tedy přines si svoje. Nebo také corkage, tedy korkovné, což je ale v dnešní době, kdy většina australských vín má místo korku víčko, trochu zavádějící… 🙂 Ve zkratce to funguje tak, že si s sebou do hospody můžete vzít vlastní lahev vína a za spíše symbolický poplatek na osobu si ji k objednanému jídlu vypít. Logika v pozadí je ta, že žádný provozovatel nemůže mít na vinném lístku všechna vína. Pokud tedy vaše oblíbená restaurace na lístku nemá vaše oblíbené víno, prostě si ho sami přinesete. Obsluha vás před objednáním upozorní na výši poplatku, a pokud s ním souhlasíte, přinese vám potřebné množství skleniček. V případě bílého vína i chladící kbelík s ledem.
Poplatek za BYO se účtuje vždy za jednu osobu (množství lahví nehraje roli) a vyjde v průměru na nějakých 4 či 5 dolarů, přičemž sklenka vína obvykle stojí od 7 dolarů výš, lahev už pak minimálně dolarů třicet. Obdobně systém funguje i s možností přinést si vlastní dort, pokud jste se rozhodli v restauraci oslavit narozeniny. Poplatek za dort se ale zpravidla odpouští, pokud si objednáte alespoň pár dezertů.
Například v Essenu, kde pracuji, se s BYO setkávám každý druhý večer. A to jsme pivní hospoda. S čím jsem se ale ještě nesetkal, je zneužití téhle možnosti. Tedy například že by si nějaká partička do hospody přitáhla basu vín a zchlastala se tam prakticky zadara. Což je také důvod, proč se obávám, že by podobný systém v Čechách nikdy fungovat nemohl. Ostatně, naši restauratéři mají stále problém i s podáváním vody z kohoutku zdarma na požádání. To je tady naprostou samozřejmostí, která se ani nikde uvádět nemusí…