Nedávno jsem nám trochu uklízel blog. Když jsem se dostal do kategorie cestování, zjistil jsem, že jsme nikdy nic nenapsali o našem tripu napříč Severním teritoriem. Trochu hanba. Zejména proto, že je to neskutečně zajímavý kus Austrálie. Tak se na to pojďme podívat. Nejdřív skrz písmenka a na konci skrz video.
V září 2014 jsme během devíti dnů v pětičlenné sestavě (Bára, Markéta, Maruška, Simča a já) projeli Severní teritorium. Od vyprahlého červeného středu Austrálie až po tropický sever. Dohromady více než 3000 kilometrů plných přírodních divů a zážitků.
Červený střed
Uluru. Po Opeře v Sydney prý nejznámější australská destinace, která každoročně do středu pouště přiláká miliony lidí. Člověk nemusí být žádný spiritualista, aby cítil tu neskutečnou energii, která z toho šutru sálá. Když si na něj na úpatí sáhne a podívá se nahoru, uvědomí si, jak je proti přírodě mrňavej. Jednak protože v porovnání s Uluru je vážně mrňavej. Ostatně i Eiffelovka je menší. A jednak si uvědomí tu sílu, která tenhle monument uprostřed tisíců kilometrů placaté pouště vytvořila. I když, placatá poušť možná není ten správný výraz. Co by kamenem od Uluru dohodil je méně známá příbuzná. Kata Tjuta. Ta je tvořena několika ještě vyššími skalními celky, mezi nimiž člověk může jako v nějakých kaňonech chodit. To pro nás byl větší zážitek než samotné Uluru.
Ďáblovy kuličky
Devils Marbles, volně přeloženo jako ďáblovy kuličky, leží v místě, které by mohlo definovat význam spojení „uprostřed ničeho“. Obklopeny ničím něž vyprahlou polopouští, kamenné koule o průměru jednoho až dvaceti metrů působí, inu jako kdyby se ďáblovi protrhnul pytlík s kuličkami na cvrnkání. Geologie vám možná jejich vznik vysvětlí vcelku jednoduše, i tak to ale působí jako další zázrak přírody. A také úžasné hřiště. Mezi jednotlivými kuličkami se dá úžasně blbnout. Lézt po nich, skákat z jedné na druhou, podlézat je, běhat mezi nimi. Kdyby tam nebylo čtyřicet stupňů a nulová vlhkost vzduchu, asi by vás to bavilo i déle než pět minut.
Oživlá učebnice přírodopisu
Tenhle roadtrip byl tak trochu jako rozpohybovaná kapitola o vegetačních pásmech v učebnici přírodopisu. Začínáte prakticky v poušti. Pak se objeví traviny. Pak křoviska. Pak sem tam nějaký ten strom. Pak jste v džungli. Souběžně se mění i ovzduší. Nejdříve vám z jednoho nádechu vyschne v krku, o tři dny později ráno lezete z postele na mokrou zem a drtí vás 100% vlhkost. Když tedy po několika dnech v poušti vystoupíte z auta a po pěšince skrz bujnou zelenou vegetaci přijdete k termálnímu prameni Mataranka Springs, který vás unáší po proudu dále do džungle, vážně si připadáte, jak kdybyste v nepozorované chvíli projeli teleportem. Poznámka pro maminky a babičky: Krokodýlové tam nežijí!
Kajakování v zemi nikoho
O kus dále už ale jo. Jízda na kánoích je vždycky sranda. Když pádlujete v obřím kaňonu a nevíte, co se na vás vyloupne za rohem, je to i docela dobrodrůžo. A když podél břehů máte cedulky zakazující výstup z lodí, protože se tam líhnou malí krokodýlci … tak si tu svačinu radši dáte na lodi. To samozřejmě trochu přeháním. Přítomni byli pouze lidem relativně neškodní sladkovodní krokodýli, což jsou takoví malí bráchové podstatně větších krokodýlů mořských, kterým už je dobré se vyhnout velkým obloukem. Na každý pád to byl fajn zážitek a s trochou nostalgie jsme zavzpomínali na letní vodácké výpravy v Čechách.
Na obědu s krokodýly
O pár kilometrů severněji, na východ od Darwinu, se rozprostírá Kakadu National Park. Ten je známý mnoha úžasnými vodopády … a také velmi početnou populací již zmíněných krokodýlů mořských. Tihle macíčci dorůstají délky přes šest metrů, váhy hodně přes tunu a jsou úžasnými exempláři prehistorických predátorů, kteří si ročně pochutnají na zhruba 300 lidech. My jim sice stehýnko k ochutnávce nedali, přesto jsme jich z uctivé vzdálenosti viděli habaděj. Třeba když jsme po cestě zastavili na oběd u řeky, aby nám záhy došlo, že ty klády plavající proti proudu asi nebudou klády. Tak jsme se raději přesunuli o stůl dál.
Přírodní galerie
Národní park Kakadu je také znám jako přírodní galerie aboriginského umění. Je zde hned několik míst, kde můžete obdivovat tisíce let staré rytiny, malby a ponořit se do historie původních obyvatel Austrálie, o jejichž původu se toho dodnes až zas tak moc neví. Poslední teorie tvrdí, že v době první migrace byla podstatně nižší hladina moře, což umožnilo původním objevitelům přejít takřka suchou nohou z dnešní Papuy Nové Guiney.
Itinerář
- Den – Uluru
- Den – Kata Tjuta
- Den – Kings Canyon
- Den – Alice Springs
- Den – Devils Marbles, Tenant Creek
- Den – Daly Waters, Mataranka Hot Springs
- Den – Edith Falls, Kathrine Gorge, Darwin
- Den – Kakadu National Park (Ubirr, Nourlangie Rock)
- Den – Kakadu National Park (Yellow Waters, Gunlom Falls)