Sice o tom meleme už asi čtyři měsíce, oficiálně jsme ale zakončili naše australská studia až slavnostní promocí dva týdny nazpět. Jak ta sláva probíhala?
Čtvrtek 1. října. Podvědomí mě probouzí v 7:25, potajmu se kradu z postele, abych dle domluvy v půl osmé otevřel dveře Petrovi, Báry tátovi. Ta o našem spiknutí a jeho bleskové promoční návštěvě v Sydney nemá, až do momentu, kdy ji probudí, ani páru. O pár dojemných chvilek později se Bára srovnává se situací a všichni tři vyrážíme na snídani…
Počasí nám hrálo do karet, takže dopoledne jsme strávili společnou procházkou okolo města. Poté jsem nechal dceru s otcem, aby si užili trochu toho „kvalitního rodinného času“, odevzdal v Apple Store telefon k opravě (jo, přežil jsem promoci bez telefonu!) a šel se v nastupujícím pařáku vypotit do parku na pár delších běžeckých intervalů. Ale nebudu vás zahlcovat detaily, jak je mým (zlo)zvykem.
Do foyer univerzitní Velké síně, kde se celá paráda konala, jsme dorazili s velkým předstihem, abychom se vyhnuli frontám u registrace (spolu s námi promovalo dalších asi 400 studentů), vyzvedli taláry, a ještě před západem slunce stihli pořídit obligátní promoční fotečky. Což se, jak sami můžete vidět, podařilo.
Po usazení v kubisticky laděném sálu jsme si vyslechli, jak UTS jen v roce 2015 dokončila a otevřela tři nové budovy, včetně nové budovy naší UTS Business School od Franka Gehryho. Jak zase letěla nahoru žebříčky univerzit (za svých 25 let existence už stihla předehnat třeba Univerzitu Karlovu, a řítí se do první dvoustovky). Nebo jak množství aktuálních studentů přesáhlo 40,000. Poslouchalo se to hezky, a když jsme si šli pro diplom, došlo nám, že je teď vlastně UTS naší druhou alma mater.
Teď už také oficiálně mohu napsat, že misi jménem Australské MBA jsme do puntíku splnili. Občas to bolelo, občas nás to přivádělo k šílenství, ale lejstro je doma (doslova, poslali jsme ho totiž rovnou do Prahy), a nezbývá tak, než opět mocně poděkovat všem, kteří nám během naší cesty pomohli, podpořili, drželi palce, posílali pohledy…
A jak jsme promoci oslavili? Inu, stylově, v restauraci situované v 38. patře s výhledem na celé Sydney, s degustačním menu o devíti chodech s předvybranými víny. Naše obžerství, a neskutečný kulinářský zážitek skončil až po půlnoci.
Tak, a teď je na čase si ten život v Sydney trochu užít!
