Když koukám na náš zaprášený blog, tak navzdory velkohubému blogovacímu předsevzetí ze sklonku loňského roku se držím na úrovni 0.83 příspěvku za měsíc (tímto to vytahuji na 0.92). Nic moc. Důležité ale je, že jsme během tohoto roku udělali několik mílových kroků směrem vzhůru australským potravinovým řetězecem. Číšnické kariéry jsme již dávno pověsili na hřebík a probojovali se zpět do korporátního světa. Před týdnem jsme zakončili třetí ze čtyř semestrů našeho MBA programu. V bytě jsme stihli bydlet s německým exchange studentem, kanadsko-novozélandským párem a aktuálně švýcarským stážistou-landscape architektem. Já odběhl skymaraton, dva maratony a tři půlmaratony. A procestovali jsme východní pobřeží, naskrz Severní teritorium a podnikli několik vícedenních výprav v okolí Sydney.

Bára již od léta pracuje jako marketing coordinator v Cheeky Food Group, firmě, která se organizuje vařící team buildingové akce pro korporáty po celé Austrálii. K tomu si teď přihodila stáž v produkčním oddělení Sydney Festivalu, každoroční lednové kulturní monstr akci po celém Sydney. Úspěšně tak nabírá zkušenosti a buduje konexe ve světě gastronomie a event managementu.

Já dělbou náhody od ledna buduji kariéru markeťáka v IT. Pro Thunderhead.com jsem nejprve vyhledával kontakty a trávil osm hodin denně v Excelu a na LinkedInu. Postupně se na to ale nabalil tu event management, tu mailingový kampaně, tu sakumprdum marketingový plán na rok 2015. Po odchodu bývalé šéfové jsem tu v APAC regionu zbyl na marketing sám a, zdá se, zatím to tak zůstane. Srdíčko mne ale táhne do sportu. Takže v lednu budu pracovat pro Asian Cup (asijské mistrovství ve fotbale) a v březnu nastupuju na stáž snů v australské pobočce ikony (nejen) sporotvního managementu, IMG. A dál? No, uvidíme…

Školou zatím proplouváme vysoce nad očekávání. Přestože, nebo spíše protože, toho máme až nad hlavu, dovedli jsme naší studijní efektivitu k naprosté dokonalosti. Mně se dokonce podařilo vyhaluzit sympatické prospěchové stipendium. Čeká nás poslední semestr. Poslední čtyři předměty. Poslední dávka esejových orgií a do jednoho týdne narvaných zkoušek (slibuju, že o studiu na UTS se ještě rozepíšu více). A v únoru také poslední splátka školného. A protože držíme, i po roce a třičtvrtě, finanční kázeň a vyděláváme víc, než jsme plánovali, oba bychom to měli zdárně dotáhnout bez nutnosti půjček. Takže v únoru šmitec, finito, žádná finanční břemena na hřbetu. A každý další ušetřený dolar už půjde čistě do našich kapes. Na život, na cestování, na společnou budoucnost, ať už to bude kdekoliv.

Závěrem bych se chtěl omluvit za to, že nezvládáme udržovat kamarádské, ale i rodinné, vztahy tak, jak bychom chtěli. Bohužel se nedá stíhat vše. Ale nebojte, my se vrátíme. A pak uvidíte to tóčo!

Dobré odpoledne Praho, dobrou noc Sydney.