Když se řekne Praha, tak si člověk představí Karlův most, pěkný holky a levný pivo. Když se řekne Sydney, tak si asi každý vybaví místní budovu Opery, Olympijské hry v roce 2000 nebo surfující týpky. Co je ale pro Sydney a jeho obyvatele nejvíce typické? Po týdnu a půl už to vím. Je to iPhone.
Už jsme tu párkrát zmínili, že aktuálně sdílíme obydlí s 11 dalšími lidmi. Jsem jediný, kdo tu nemá žádný z výrobků firmy Apple (obvyklou kombinací jest MacBook a iPhone). Dá se to pochopit, je to sebranka mladých, aspirativních lidí, což poměrně odpovídá cílové skupině Applu. Já jsem se svým notebookem značky Fujitsu-Siemens a telefonem HTC taková černá ovce, výjimka potvrzující pravidlo, rebel bez příčiny.
Co ale člověk může vidět v metru, autobusu nebo úplně kdekoliv na ulicích Sydney, to je fakt neuvěřitelné. To i slečna Barbora, která má (s oblibou tvrdí, že naprostou náhodou) od Applu snad všechno, kroutí hlavou. Pětkový iPhone tu drží v ruce vážně každý. Když se náhodou objeví někdo se Samsungem, v tom jablíčkovém davu působí tak trochu jako deviant. A teď si představte mě, jak si čtu na koleni maily na prastarém HTC Wildfire S, který mám chuť co chvíli roztřískat kvůli nesmyslně malé interní paměti.
Zkrátka jsem jen chtěl říct, že zatímco v Čechách může iPhone působit do určité míry jako sociální status (buď podtrhující realitu nebo zoufale se snažící nějakou vybudovat), tady už to dávno tuhle ‚přidanou hodnotu‘ ztratilo. Trochu mi to připomíná dobu, kdy měl v Čechách každý Nokii. Svým způsobem je místní trh připravený pro vstup nové značky, která by cool faktor mobilního telefonu zase pozvedla o něco výše…
Ikonické značky si vystačí s minimalistickou reklamou.
iPad kolonizující Central Station (alespoň myslím).
Mimochodem, hezké Velikonoce! Kucí, koukejte za mě zešlehat holky. Vrbu jsem tu jaksi nenašel. A jen pro zajímavost, berou to tu docela vážně! 🙂
