To si takhle večer naše brazilská spolubydlící objednala u Pizza Hut k pozdní večeři po práci pizzu s colou. Jenže zrovna když přijel hispánský poslíček, tak v koupelně prováděla očistu. Dobře metrákového týpka ve vzorově obrandovaném ohozu se mi zželelo – nechtěl jsem jej nechat čekat, než bude očista dokončena – ostatně víme, jak to ženskejm trvá, že – a rozhodl jsem pizzu převzít a zaplatit. Cenu mi zamumlal špatnou angličtinou pod křivě střižený knír. Tak jsem mu dal stovku. Chvilku lovil drobné a pak mě poprosil, jestli bych neměl dolar nebo dva. Tak jsem mu dal dva. Vrácené peníze jsem strčil do kapsy. Rozloučil jsem se a pizzu jsem odnesl do kuchyně.

Následný nával díků, omluv a nadšení vystřídalo drobné rozčarování, když Nina (tak se holčina jmenuje) vytáhla iPhone (jak jinak), kde měla v aplikaci Pizza Hut cenu objednávky 22 dolarů. Jenže poslíček mi na 102 dolarů vrátil dolarů sedmdesát, takže by stála 32. Cenu jsem mu rozuměl blbě a peníze jsem si nezkontroloval, tak nějak jsem spoléhal na to, že to proběhne hladce (cenu objednávky jsem vzhledem k okolnostem neznal). No, neproběhlo a najednou lítalo ve vzduchu deset babek.

Pro českého čtenáře bude následující vývoj zřejmě šok. Nina neváhala a zavolala na zákaznickou linku Pizza Hut s kódem své objednávky a informací, že nám poslíček vrátil o deset dolarů méně. A světe div se, za deset minut přifrčel na skůtru ten samý hispánec a s omluvou nám dal chybějících 10 dolarů.

Dodatkem budiž, že krom drobného šoku z péče o zákazníky, jste si také asi všimli té ceny. Ano, dovážky pizzy a litrové lahve Pepsi Coly tu vyjde na 22 dolarů. Ne, raději si to nepřepočítávejte do českých korun.

Poučení?

1. Na cenu se zeptat raději desetkrát, dokud perfektně nerozumím, a vrácené peníze si vždy řádně překontrolovat.

2. V Čechách už nikdy neřeknu, že pizza za 130 korun s dovážkou zdarma je moc drahá.