Žít Austrálii

Hodně z vás se mě ptalo na můj cukrfree neboli sugarfree detox, který jsem letos v červnu podstoupila, a tak jsem se to rozhodla sepsat. Třeba to pro někoho bude inspirace.

Dva měsíce bez cukru

Od půlky června do půlky srpna jsem úplně vysadila cukr, resp. fruktózu. Dva měsíce jsem jedla převážně zeleninu, maso, ořechy a jiné základní potraviny. Žádný med, hroznový cukr nebo jiná přírodní sladidla. Na 5 týdnů jsem dokonce vynechala ovoce, aby se mi resetovaly chuťové pohárky. Dva měsíce jsem v podstatě jedla JERF (just eat real food), protože, zjednodušeně řečeno, jakýkoliv průmyslově zpracovaný produkt obsahuje cukr. Stravovat se ze základních surovin je v podstatě sázka na jistotu.

Možná se ptáte, proč jsem takovou šílenost podstoupila. Na sladkém jsem byla od malička závislák. Chtěla jsem si vyzkoušet, jestli tu svojí závislost dokážu zkrotit a trochu si pročistit tělo. JERF je k tomu naprosto ideální. Vaření mě ostatně baví a dělat si vše „from scratch“ mi přišlo jako skvělá výzva.

Bez cukru se přece nedá žít

Máte pravdu, nedá. A hlavně to není ani fyzicky možné. Cukr je takřka ve všem. V zelenině, ovesných vločkách, v luštěninách. Vyhnout se mu skutečně nejde. Určité množství cukru potřebujeme přijímat denně, například pro správnou funkci mozku a svalstva. Nejsem žádný odborník, ale když to zjednoduším, tak cukr můžete přijmout jednak skrz mléčné produkty (laktóza), z brambor, dýní a jiné zeleniny (sacharóza) a pak samozřejmě z ovoce (fruktóza). Cukr jako takový (teď myslím ten bílý prášek) se skládá z 50% ze sacharózy a 50% fruktózy. Co má naše tělo problém zpracovávat v nadměrném množství je fruktóza. A právě tu jsem ze svého jídelníčku na dva měsíce úplně vyřadila. Svojí dávku „cukru“ jsem v pohodě přijímala ze zeleniny a mléčných produktů. Cukrfree, nebo také sugarfree, název je tak trošku zavádějící. Správně by se totiž mělo říkat fruktozafree.

Ovesné vločy s jogurtem, ořechy a borůvkami

Fruktóza je špatná? Nesmysl…

Když se někomu zmíním o tom, že je fruktóza pro naše tělo špatná, většinou jsem zahlcená řadou argumentů o důležitosti ovoce, přírodních cukrech, návratu k přírodě a kdoví co ještě. Ona to má příroda dobře vymyšlené. Jasně, že je pro nás ovoce důležité. Ale ne ve formě, v jaké ho přijímá moderní společnost. Dám vám příklad. Zkuste na posezení sníst pět jablek. Že je to nesmysl a jen těžko by se vám to podařilo? Tak to zkusme jinak. Odšťavněte pět jablek a šťávu na posezení vypijte. Bez problémů? Asi budete mít pocit, že jste naprosto nenásilnou formou přijali to nejlepší z jablek, co jste mohli. Ve skutečnosti jste právě vypili množství cukru z pěti jablek (20 lžiček cukru) a všechny ty dobré věci (vláknina…) jste vyhodili do koše.

César salát s jogurtovým dresinkem

Fruktóza byla kdysi dávno něčím výjimečným, sem tam nějaká borůvka, v zimě ovoce nebylo vůbec. Pro naše předky nebylo přirozené jíst ovoce denně. V dnešní době je ale fruktóza ve všem. V ovocných džusech, v medu, ve sladkostech, ale i zdánlivě nesladkých surovinách jako kečup, balsamiko, müsli. Denně tak průměrný Australan přijme 14 čajových lžiček přidaného cukru. Světová zdravotnická organizace ale doporučuje konzumovat maximálně 6 čajových lžiček denně. V Čechách jsme na tom ještě hůř. V roce 2015 byla průměrná konzumace cukru na hlavu 33,6 kg ročně. To je zhruba 23 čajových lžiček za den, tedy téměř čtyřikrát víc než doporučená denní dávka.

Proč je nadměrná konzumace fruktózy špatně a co to s naším tělem dělá, je asi téma na úplně jiný článek. Nejsem odborník, abych tady rozdávala moudra, ale pokud vás to zajímá, doporučuju That sugar film, The Truth About Sugar, blog Janiny Černé (Cukrfree ambasadorka v Čechách) a pak samozřejmě oficiální stránky I Quit Sugar. Nebo si to prostě hoďte do Googlu. Doporučuju hledat spíš v angličtině. Narazíte pak na opravdu zajímavé články, třeba tady.

Mexické karbanátky z fazolí se zeleninou

8 týdnů bez „cukru“ – Proč a jak

Do takového experimentu jsem se rozhodně nepouštěla sama. Nejsem blázen. Celý 8týdenní detox jsem podstoupila v rámci 8 week I Quit Sugar program se Sarah Wilson (Australská ambasadorka sugarfree). Osm týdnů jsem na týdenní bázi dostávala připravený jídelníček a nákupní seznam, byla součástí komunity (online fórum), měla k dispozici panel doktorů, dietologů a psychologů, kteří byli připraveni zodpovědět jakékoliv dotazy. Za tímhle businessem stojí solidní výzkum, skutečně se nejedná jen o nějaký nahodilý program pořádaný skupinou fanatiků. Cílem programu bylo:

• Edukovat o tom, jak se (zejména skrytému) cukru vyhnout, jak číst etikety, jaké suroviny kupovat a jakým se raději vyhnout
• Naučit nás vařit bez cukru tak, abychom výživově nestrádali
• Stravovat se čistě na základně principu JERF (just eat real food = jíst pouze opravdové jídlo)
• Vyčistit organismus a resetovat chuťové buňky tak, aby si bylo tělo samo schopné říct, kolik sladkého vlastně potřebuje
• Nastolit přirozenou spotřebu cukru, která není řízená naším chtíčem a chutí na sladké, ale skutečnou fyzickou potřebou
• Udělat z toho všeho rutinu, aby člověku po skončení programu přišlo přirozené žít low sugar nebo úplně sugar free život

Muj první nákup – Začátek programu

Začátek programu

Program byl poměrně jednoduše strukturovaný. Každý týden mi v emailu přistál jídelníček se seznamem surovin a doporučené čtivo. Kdykoliv jsem měla nějaký dotaz, tak jsem měla k dispozici online fórum, kde jsem se mohla zeptat ostatních členů skupiny a spolupracujících doktorů na nejrůznější otázky.

První týden byl docela v pohodě, necítila jsem žádnou zásadní změnu. Na všechno jsme šli velmi pozvolna. Na začátku byla povolena přírodní sladila (rýžový sirup a stévie) a pak samozřejmě ovoce. Druhý až šestý týden jsme ale museli vynechat veškeré ovoce (kvůli resetování chuťových buněk, dlouhodobě se to samozřejmě nedoporučuje) a samozřejmě cokoliv sladkého. Jídelníček byl ale nastavený tak, abychom nestrádali. Bylo v něm hodně přirozeně sladké zeleniny, jako dýně nebo mrkev, a spousta bílkovin. Dále jsme nesměli přijmout ani žádné skryté cukry v rádoby nesladkých surovinách (omáčky, kečup, odtučněné mléčné produkty, které jsou plné cukru). U všeho jsem musela číst etikety a s hrůzou jsme si začala uvědomovat, že cukr je opravdu ve všem.

Tohle byla přirozeně nejtěžší část programu. Občas jsem trpěla na bolesti hlavy, měla pořád žízeň a byla víc unavená. Prý se jedna o klasické abstinenční příznaky. Hodně lidí na fóru to však neslo mnohem hůř. Nevolnosti, extrémní únava a malátnost. Já jsem na tom byla ještě relativně dobře. Mrkev pro mě byla naprostá sladkost, sladká mi přišla i voda s citronem. Rozhodně si to ale nepředstavujte nějak růžově, je to docela tvrdá odvykačka.

Rýžový syrup – chutná jako med

Kdy se to zlomilo

Vše se zlomilo zhruba ve čtvrtém týdnu, tedy zhruba tři týdny po vynechání ovoce a jakýchkoliv sladidel. Začala jsem se cítit skvěle, přestala jsem být unavená, začala jsem líp spát, měla jsem mnohem víc energie. Dokonce se mi zlepšila pleť a hlavně mě skoro po 10 letech přestala bolet záda. Tohle pro mě bylo hodně zlomové. Nemyslím si, že to bylo, a stále je, psychosomatické, protože jsem o něčem takovém do té doby neslyšela. Takže mě to jako případný benefit ani nenapadlo. Potvrdila to dokonce i moje chiropraktička, k níž chodím kvůli velkým bolestem zad každé tři týdny, a která mi řekla, že takhle dobrý záda jsem snad ještě nikdy neměla. Po dalších dvou schůzkách mi řekla, ať přestanu chodit, že už mě nechce. No chápete to?

Poslední dva týdny pak byly jak procházka růžovou zahradou. Směli jsme opět nasadit nízko fruktózové ovoce (maliny, borůvky, hrušky) a já si připadala jak v ráji. Cukr by samozřejmě pořád zakázaný, ale po pravdě mě ani nenapadlo si ho dát. Jestli si myslíte, že jsem se po skočení programu okamžitě vrhla na dort, tak to jste na omylu. Já na to totiž vůbec neměla chuť. Prvních pár týdnů jsem dokonce ani nebyla schopná sníst celé jablko. Prostě pro mě bylo moc sladké.

Moje snídananě na konci programu. Francouzký toast bez cukru – pouze ovoce

Celkové výsledky

Celkově jsem byla s programem na nejvýš spokojená. Tady je výčet toho, co se pro mě změnilo:

• Přestala jsem být unavená, ustálila se mi energie během dne. Už ani nepamatuju, kdy naposledy se mi chtělo v práci spát
• Nemám takový problém s usínáním a lépe spím
• Méně svačím, nehoní mě mlsná
• Zhubla jsem zhruba tři kila a celkově splaskla, zejména na břiše a v obličeji
• Vylepšila se mi pleť
• Přestala mě bolet záda
• Zbavila jsem se závislosti na sladkém
• K ukojení mých „chutí“ mi teď stačit řádek hořké (85-90%) čokolády nebo kus ovoce

Typická večere v rámci programu

Chcete to taky zkusit?

Na 100% vám to můžu doporučit. Z osobní zkušenosti vím, že je těžké se v tom tématu vyznat. Pokud nechcete trávit hodiny a hodiny načítáním informací na internetu, tak doporučuju nějaký program podstoupit nebo zajít na nějaký workshop. Protože podstoupit takový detox vážně není jenom o tom přestat jíst sladké. Celkem s jistotou si troufám tvrdit, že o většině cukru, který každý den přijmete, nemáte ani ponětí.

8 Week I Quit Sugar program je celosvětově dostupný, může se přihlásit odkudkoliv. Recepty vám ale samozřejmě budou chodit v angličtině a většina lidí na fóru bude z anglicky mluvících zemí. Cenově se to pohybuje okolo AU$150 (2600 Kč). Každou chvíli ale mají nějakou akci, na kterou se vyplatí počíhat. Minimálně se doporučuji přihlásit k odebírání jejich newsletteru. Budou vám chodit zajímavé recepty a slevy na kurzy.

I Quit Sugar newsletter

V Čechách je cukr free ještě poměrně v plenkách. Snažila jsem se najít nějakou lokální alternativu osmitýdenního programu, ale nic nenašla. Doporučit lze CukrFree workshop s Janinou Černou, kde vám během jednodenního workshopu vysvětlí základní principy CukrFree stravování. Odvykačkou jako takovou si ale budete muset projít sami. K dispozici vám může být její CukrFree kuchařka nebo doporučuju sáhnout po řadě knížek od Sarah Wilson (přeloženo do češtiny). Pokud byste o nějakém strukturovaném cukrfree programu na českém trhu věděli, určitě mi dejte vědět a já to sem dopíšu. Pokud se do toho pustíte, tak moc držím palce. Stojí to za to!

Slaná snídaně

Zajímá vás jak jsem na tom teď, dva měsíce po skončení programu? Zda jsem stále curkfree nebo se vše vrátilo do normálních kolejí? Pokud jo, dejte vědět a já to třeba příště zase sepíšu. Teď už jsem toho ale napovídala až až.