Článek byl napsán pro týdeník MarketingSalesMedia jako sloupek do rubriky ‘Pohled odjinud’.

Hey mate a thanks mate patří v Austrálii mezi dva nejpoužívanější slovní obraty. Poděkujete tak v kavárně za kávu, grafikovi za vizuály k plánované kampani i šéfovi za komentáře k tiskové zprávě dodané jen s dvoudenním zpožděním.

Jak se proslulá neformálnost našich protinožců promítá do obchodního jazyka.

„Haló, tady Julie,“ ozve se z telefonu. Na druhé straně následuje chvíle ticha. „Julie kdo?“ ozvalo se nakonec. „Aha, pardon, slečna Langemanová,“ dodá volající na vysvětlenou. Tak zhruba začal hovor mé kamarádky s německou rekruiterkou před jejím návratem z Austrálie do Evropy. Po pár letech stráveným na nejmenším kontinentě člověk totiž téměř zapomene nejen na pocit chladu, chuť tankové Plzně či vůni zimního smogu, ale také na to, že má příjmení.

Uznávaný děkan business školy s 11 tisíci studenty se do emailu podepisuje jako Roy. Bez příjmení, bez akademických titulů. Profesor managementu a bývalý ředitel velké investiční banky je Mike. Protože i Michael by asi bylo moc dlouhé. Šéf firmy s ročním obratem v řádech stovek milionů dolarů je prostě Nathan.

Australané jsou velmi neformální národ, a celá tahle neformálnost se dá shrnout do jednoho slova. Mate. V překladu kamarád, kámoš. A kámoš je tu každý. Řidič autobusu, pokladní, noční hlídač, číšník, kolega, šéf, často i profesor, úředník nebo doktor.

Neformálnost se samozřejmě promítá i do marketingových aktivit. Žádné vážený pane Pavlů. Ale drahý Ondřeji. Pouliční pracovníci neziskových organizací se vás snaží nejdřív obejmout, nebo alespoň podat ruku. Až pak vás dvě minuty přesvědčují, proč jim musíte přispět na dobrou věc. Telemarketéři občas působí, že je více zajímá váš program na víkend, než jestli k tomu také nepotřebujete karton vína. Reklamní slogany jdou mnohem více na tělo, texty jsou podstatně méně šroubované a velký důraz se klade na humor, ironii, slovní hříčky a nadsázku. Extrémní byla státní kampaň nabádající řidiče ke způsobilé jízdě pod heslem Neřiď jako… (Don’t drive like a) doplněná o obrázek kotvy (angl. anchor) s přidaným písmenem w. Výslovnost slova w-anchor odpovídá ostřejší nadávce „wanker“ vztahující se k pánskému přirození. Na to, že šlo o kampaň australské obdoby BESIPu, to byl slušný odvaz. Ostatně se kolem toho strhla i diskuze a někteří lidé si dělali starosti, co se stane, až to uvidí děti.

dont-drive-like-a-wanker-billboard

Občas mě tu napadne, jestli naše (či německé) vykání není trochu přežitek. Jestli si tím jen nestavíme zbytečné bariéry. A jestli je opravdu potřeba si psát své akademické tituly i na poštovní schránky. Na druhou stranu, někdy je samozřejmě i toho kamarádství trochu moc. Třeba když potřebujete něco urgentně vyřídit, ale nejdřív musíte strávit tři minuty obligátní diskuzí o počasí.

Ondřej Pavlů pracuje v Sydney jako manažer digitálního marketingu pro Austrálii a Nový Zéland, Hitachi Data Systems.