Pár měsíců zpět v Sydney uvedli do provozu Opal card, co do funkce obdobu pražské Open card. Samozřejmě ani tady se to neobešlo bez kontroverzí, zmatků a technických problémů. Nebudu tu ale sáhodlouze popisovat systém, výhody či nevýhody a zaměřím se na jednu konkrétní funkcionalitu jménem Neděle za $2.50 (Sunday $2.50 cap). Jednoduše řečeno, nezáleží na tom, kam jedete, jak dlouho jedete, jakým dopravním prostředkem či kolik spojů použijete, v neděli v celém dopravním systému New South Wales (tedy ne jen v Sydney) nikdy nezaplatíte za dopravu více než $2.50 (necelých 50 Kč).

Jakmile jsme s koncem zkouškového mohli hodit školu za hlavu, nebylo těžké určit den, který budeme trávit objevováním zatím utajených míst v Sydney a okolí. Dnem, kdy zcela vypneme, sebereme se a vypadneme někam na pláž, do přírody…

První neděli (v tomto případě i se sobotou) jsme strávili 160 km na sever od Sydney v Newcastlu (s asi 400,000 obyvateli 7. největší město v Austrálii). Na tamějších vyhlášených surfařských plážích jsme chtěli rozšířit zkušenosti se surfováním, nicméně nakonec jsme se omezili jen na dovádění v monstr vlnách s půjčenými bodyboardy (takova deska, na který můžete vlny taky sjíždět, ale nepostavíte se na to). Taky jsme tam objevili pravděpodobně nejlepší pizzerii na jižní polokouli, absolvovali velmi hutnou dvouhodinnovou prohlídku pobřežní pevnosti z druhé světové války, jež nebyla nikdy v akci, a poprvé v sezóně se kvalitně spálili na sluníčku.

Bára a buldoček na pejskařské pláži v Newcastle.

Další neděli jsme vyrazili na námi zatím relativně neprobádané Northern Beaches (severní pobřeží Sydney). Volba padla konkrétně na pláž Dee Why. Sice jsme se nevykoupali, protože moře bylo z důvodu velmi silných proudů a slušných vln z bezpečnostních důvodů uzavřeno, nicméně něco jsme ogrilovali, vyváleli se na sluníčku, já si zaběhal, Bára vydyndala zmrzku a bylo dobře.

No a dneska jsme to vzali ještě s pár kamarády na nám již dobře známou Manly Beach. Někteří s menší, někteří s větší kocovinou. Na obloze vymeteno, na pláži půlka lidí v santa čepičkách a moře výjimečně až podezřele klidné. Já si konečně oběhl North Head (mohutné útesy, které tvoří severní část brány do sydneyského přístavu), dali jsme čupr burgera v kubánskym baru a v pět to vzali přeplněným trajektem zpět do města.

Výhled z North Head (Fairfax Lookout) na Sydney. Odměna za ten výběh v brutálním pařáku.

Jen pro zajímavost, standartně by nás cesta z domova do Manly a zpět stála každého zhruba 20 babek. Takhle to bylo za dvě pade. Podobně cesta do Newcastlu a zpět (což je mimochodem celkově asi 320 km). Ušetřené dolárky rádi utrácíme za pizzy, zmrzliny a burgery… :-)

Tož děkujeme místnímu ministerstvu dopravy, budeme objevovat dál!