Důvodů, proč běhám, se dají vyjmenovat mraky. Udržet si kondičku, natřít to tréninkovýmu parťákovi, duševně zrelaxovat, utýct před Bárou, prokrastinace během zkouškovýho, machrování s kilometráží na socsítích … hlavně ale ta žíža po běhu, že jo. A když jsme jí takhle jednou po sobotním výběhu hasili, napadl nás skvělej nápad.

V Sydney funguje velmi populární řetězec hospod bavorského ražení – Bavarian Bier Cafe. Dovedete si to představit, ne, klobásy, kolena, preclíky a hlavně 10 německejch piv na pípě. No a tak nás napadlo, že bychom si mohli dát výběh a po cestě si dát pár kontrolních jedniček. A aby to nebylo moc nudný, tak se startem hezky po západu slunce. Trať jsme “postavili” se začátkem v centru, check pointy v Crows Nest, Chatswoodu a cílem v Manly, tedy nějakých 35 kiláčků.

V pátek po práci jsme se teda my kluci, co spolu běháme, slezli na první pivko. Pravda, vyhazovači na naši verzi smart casual oblečení koukali s jistou mírou nelibosti. Po prvním kousku nás čekal scénický přeběh toho mostu s nočním výhledem na tu operu. To se neomrzí. Druhá kontrola nás čekala zhruba na 6.5 km. Obzvlášť velkou radost nám udělal fakt, že jsme objednávku o prsa stihli před koncem happy hour. Takže velký pivko za cenu malýho (rozuměj za 8 dolarů).

Start.

Třetí zastávka, Bavarian Bier Café v Chatswoodu, nás čekala na 12. km. Již vcelku zpocení začínáme vzbuzovat pozornost. K pivku dáváme hranolky. Po dvaceti minutkách (bohužel to obsluze celkem trvalo) razíme zpátky do práce. Pro ozvláštnění jeden z účastníků zájezdu vymyslel pobřežní vložku po písčité pěšince podél zálivu pod skalami. Bohužel ale zapomněl na příliv, takže si úspěšně namáčíme boty.

Čtvrtou zastávku jsme improvizovaně dali na 20. km doma u jednoho z kluků. Čtyři v kuchyni lahváče otevírající zpocená individua s čelovkama na hlavách tedy trochu vyděsila jeho malého synátora. V dobré náladě pokračujeme na trailovou vložku, abychom záhy úspěšně ztratili pěšinu a následujících 15 minut lezli po skalách nebo po čtyřech v hustém podrostu. Nakonec jsme našli. Highlightem 23. km byl česko-slovenský Sokol Sydney, o kterém jsem vůbec netušil, že tu je. Následuje další akční vložka, i za denního světla technický trail skrz park Manly Dam.

Speciální disciplína: běh s otevřenym lahváčem, komu to vypění jako prvnímu, prohrál.

Na 29. km chceme hasit žížu v bottle shopu, který nám bohužel zavírá těsně před nosem. Já pracuji na budování značky český běžec, z nějakého důvodu se mi běží hrozně lehce a ostatní mě začínají podezřívat z toho, že moje tělo jede na chlast. Asi si začnu do camelbacku točit místo vody pivo. Do posledního Bier Café dobíháme někdy po desáté. Zde dostáváme těžkou ránu – těšili jsme se na pořádnej nášup, žel kuchyně zavřena. Sympatickou servírku jsem se snažil přesvědčit, aby nám dali alespoň preclíky a k dobru přihodil naší srdceryvnou story. Bohužel kuchyně už prej měla všechno vypnutý. Musel jsem vypadat asi dost zoufale, protože mi s nejvíce omluvným výrazem nabídla vlastní svačinu…

Pivka nám dali, tak jsme holt koleno nahradili burritem a spokojeně se odpravili domu. Kosmická sranda a už plánujeme číslo dvě. Počet checkpointů se má zvýšit na sedum a množství kilometrů na 45-50. Pánhůb s námi…

 

Celkový účet výpravy:

33 km, 800m převýšení
3 hodiny 15 minut (čistý čas)
4 hospody
2.5 litrů piva
0.5 litru vody
2 preclíky, 1 hranolky, 1 burrito
1 lehce podvrknutý kotník
$53

 

Tady jsem vážně přemýšlel, jestli jsem vožralej, mam halucinace nebo co to…

 “When pub crawl goes bush”